RAKOVINA...to se mě přece netýká!

Kategorie: Onkologické nemoci
Vytvořeno 7. 11. 2007 0:00
Napsal Jana
Zobrazeno: 7890

(Jana – 36 let)

RAKOVINA...to se mě přeci netýká !

 ........... 21.6.2003 tuhle moji domněnku vyvrátila gynekoložka při prohlídce. Musím podotknout, že mé návštěvy gynekologického oddělení byly velmi nepravidelné, dalo by se říci, že sem to předchozí 2 roky odflákla, podotýkám, že jsem neměla žádné bolesti ani jiné gyn. problémy, které by zvěstovaly, že je něco v nepořádku....

 

Ovšem když jsem pak na onkologickém oddělení ležela s ženou, která měla prohlídky pravidelné a gynekologovi si neustále stěžovala na bolesti v podbříšku a výtok a její ortel byl mnohem horší než můj, tak si kladu otázku....jak to s tou prevencí vlastně je? Je to o přístupu každého jedince, jak ze strany pacientů, tak ze strany doktorů.Cruela-devil1

Gynekoložka ani nepotřebovala výsledky cytologie k tomu, aby určila (za svá léta praxe), že se jedná o nádor...

Velkým štěstím bylo, že se celý ten kolotoč rozběhl ještě před dovolenýma. První z řady vyšetření byla kyretáž, při které udělali stěry z děložního čípku a zjišťovali velikost nádoru. Vysledkem byla diagnoza „Cervix uteri, rakovina děložního čípku C 539 stupeň II B. Nenásledoval žádný operativní zákrok.

Nebyla to potěšující zpráva a přišla zrovna v době, kdy sem si plánovala společnou budoucnost se svým přítelem.

 Z gynekologie mě přeřadili na onkologii...pamatuju si to jako by to bylo včera, přišla sem do čekárny, úplně prázdné, protože už skoro končila pracovní doba. Sestra si ode mě vzala papíry, doktor mě prohlídnul, vypsal spoustu žádanek na další vyšetření a tím sem byla „jejich“. Všechno vzalo rychlý spád, následovaly RTG, CT, magnetická rezonance, UZ a já už ani nevím, co všechno.

Prázdniny se blížily k závěru, začátkem září nás čekalo stěhování, protože i přes veškerý moje zdravotní problémy jsme se s přítelem dohodli na společným bydlení. Ovšem to nebylo jediný, co se mělo začátkem září odehrát, doktor mi sdělil, že si musím „asi“ na tři dny přijít lehnout do nemocnice na nějaká další vyšetření. Takže synátor šel do školy, já do nemocnice a doma zůstal přítel, který si tady zvykal. Když si to tak zpětně vybavuju, tak sem ráda, že sem nevěděla, co za vyšetření mě čeká ... lymfografie...je kontrastní znázornění lymfatického systému. Do vypreparované lymfatické cévy na dorzu nohy zavádí rentgenolog tenkou kanylku a tlakovou stříkačkou je rychlostí 0,1 ml za sekundu aplikována olejová kontrastní látka do spádového lymfatického řečiště a uzlin. Morfologické změny na uzlinách, blokády odtoku a vytvořené kolaterály jsou známkou metastatického postižení uzlin.

...pocity byly nepopsatelný, po 3 hodinách, co do mě proudila ta kontrastní látka, jsem čekala na ortel, jestli mám nebo nemám napadený uzliny a jestli nádor metastázuje. Seděla sem na tom lehátku se sešitýma nártama, za sklem seděl doktor se zřízencem, koukali střídavě na monitor a na mě .... nejdelších „pár“ minut v mým životě, srdce tlouklo jak o život a já si říkala, jen ať to není ta nejhorší varianta. Měla sem při sobě asi všechny svý anděly, protože doktor mi řekl, že žádné metastázy nejsou, uzliny jsou čistý....takže je potřeba se zbavit „jen“ toho nádoru. To mi potvrdila i doktorka, která mě po třech dnech propouštěla. Znamenalo to, že bude následovat jen ozařování.

Pánové ty počáteční společné dny přečkaly bez úhony, já se vrátila domů a netrpělivě sem čekala, až se zahojí jizvy na nohách a bude moct začít léčba ozařováním...abych to už měla za sebou.

Nejdřív si mě na simulátoru „zaměřili“, pomalovali mě barvou a všechno mohlo začít. Ozařování probíhalo souběžně zevní a vnitřní (brachyterapie), mezitím pravidelný kontroly. V průběhu toho ozařování nebyly žádný komplikace, léčba byla ukončena v listopadu 2003. Byla sem ráda, že to mám všechno za sebou, tělo bylo zhuntovaný, ale to rychle pominulo. Musela jsem pak po dva roky každý 3 měsíce na kontroly, všechny byly v pořádku. Od listopadu letošního roku (2005) mám kontroly už jednou za půl roku.

Můj boj s rakovinou skončil, ovšem v březnu r. 2004 se objevily neurologické problémy, které lékaři (až na onkology) připisují právě ozařování. Takže další diagnoza je polyneuropathie....ale to už sem nepatří. S chromýma nohama se žije líp, než s rakem :-)

 

PS: Já měla to štěstí, svůj boj sem vyhrála. Paní, která se mnou tenkrát na tý onkologii ležela, takový štěstí neměla. Zemřela v prosinci 2004.